Garden Party 8

Do zapínání zvedu věčí. - Máš dopředu můj telefon? - Jo.

A já byla by zaskočila. - No, to je sníží.

A to by se mi nechtělo tady zvedat, co se tady zvracela.

To je spoda. - Ty vole.

Je. - To je potočený.

Tak to se zase nezastane. - Přídel bude takhle koukat, jenom, jo?

Chcíš, jak vyjde mé prsa? - Nejseš spálený, ty to neukazuj, ty vole, kolego.

Pokud se ví, co to bude.

Já jsem ti ukázala.

Tak ty se k tomu nemůžeš napísat.

Máš ukázat s Bobrajo, nebo těžká?

Tak já se začnu ukázat.

Nebudej se zlobit.

Že seš to ty, tak bej to nikdo jiný.

To je můj, nejnejší, který to chce. - Mám pravdu, nebo ne?

A tak ne, no. - A máme.

Ne, to je vlastně. - To je vlastně.

Ne, to znovu se vytrává. - Ne, to je vlastně.

To je všechno vrchelný. - No.

To je všechno vrchelný. - No.

Je to první. - Je to první.

Je to první. - Je to první.

To je první, máte to nejlepší. - To je první.

To je první. - To je první.

To je první.

Co? To máš další? - Ani se na...

To bubrinkuje. - Ani se na...

Co? - Ani se na...

Mám. - Každý ten samý.

Ani ten samý. - Ani ten samý.

Ani ten samý.

Ukaž mi celý ček.

Jo. - Tak.

Trochu osazený.

Co? - Když to můžeš vykloupat?

Já to mám šprejcel no. - Ale klap, koukni klap, malo zhor.

...